Rybářství či rybníky nebo právo vodní či rybolovu
Faksimile mapy pardubického panství Jiřího Matouše Vischera (1628-1696) z roku 1688 zachycuje stav pardubické rybníkářské oblasti před rozsáhlým vysoušením vodních ploch. Vischerova mapa je vydána na 4 listech ve zmenšené podobě. Faksimile je doplněna studií "Panství pardubické 1688" od Karla Kuchaře a "Dějinami pardubického rybníkářství" od Bedřicha Matěječka (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3432 Panství pardubické 1688. Faksimile mapy Jiřího Matouše Vischera, tisk 1948, 4 listy + studie Bedřicha Matějčka: Dějiny pardubického rybníkářství).
"V roce 1688 za vlády císaře Leopolda I., ze kteréžto doby pochází i zachovaná rukopisná mapa císařského panství pardubického v rozměrech 1,37 x 1,13 m, uložená ve sbírkách Národního musea v Praze, bylo zde 225 rybníků, jejichž jména a počet nasazovaných ryb v kopách jest na mapě uveden. Dalších 13 rybníků na mapě uvedených bylo již v tom čase vypuštěno.
Jiný podrobný seznam rybníků nalézáme v pozemkové knize cís. král. komorního panství Pardubice z roku 1783 z doby Josefa II., uložené rovněž v pardubickém museu. Jest to takzvaný Josefský katastr. [...] Císař Josef II. i za svého krátkého panování započal po robotní abolici mnoho rybníků rušit a takto získané plochy parceloval a odprodával poddaným a novým německým osadníkům povolaným ze Slezska. Tak povstaly v té době na pozemcích bývalých rybníků obce: Moravanské, Veská, Lánské, Velkolánské, Rovensko Nové a Staré, Platensko a několik jiných. Německé obyvatelstvo se časem zcela počeštilo.
K jakým koncům dospělo kdysi tak proslavené pernštejnské rybníkářství, jímž se Pernštejnové nezapomenutelně zapsali do historie kraje a svými geniálními díly založili rybářskou slávu širokého pardubického okolí, to jest zřejmé z indexu rybníků z roku 1802, kdy se hospodařilo pouze na 69 rybnících ve výměře 3197 jiter. Jak veliký je to úbytek za krátkou dobu dvaceti let!
Ač hospodářský plán byl původně založen na pokrokovém roztříďování rybího materiálu a celé uspořádání rybniční soustavy bylo na tehdejší dobu prvotřídní, z čehož plynuly znamenité finanční výsledky, přece v dalších letech při zvýšené lidnatosti a vzrůstajícím významu polního hospodářství a vzdělávané půdy dostavuje se postupně a nezadržitelně nezájem o výchovu ryb a celé rybníkářství upadá. Když pak po státním úpadku v roce 1855 byl stát nucen odprodat také komorní panství pardubické, stala se prvním kupcem priv. rakouská národní banka vídeňská, roku 1863 pak priv. kreditní banka, která koupila celé panství za 4,150.000 zlatých rakouské měny; tento úvěrní ústav se však záhy přetvořil v akciovou společnost se sídlem ve Vídni. Společnost rozdělila panství na více samostatných sekcí, z nichž největší, Dašice, koupil r. 1868 s rybníky ležícími v této oblasti Jan Liebig, velkoprůmyslník v Liberci, Čívice koupil r. 1864 hrabě Chotek. Zbytek pak byl rozprodán různým jiným zájemcům. Tím se stalo, že mnoho obcí i jednotlivců si nakoupilo laciných pozemků, vysušených malých rybníků, ano i lesů. Slavným Pernštejnem tak obtížně a promyšleně vybudované rybníky byly dále vypouštěny, staleté krásné duby na hrázích káceny, kámen z hrází vyloupán a vše zpeněženo.
Když pak v roce 1881 koupil pardubický zbytek v rozloze 6440 ha Dr. Richard Drasche z Wartinberka za 2,020.000 zl., není divu, že převzal již jen 21 rybníků o ploše 726 ha i s okraji. Velkoprůmyslník Drasche hleděl uvésti do řádného stavu vše, co se dosud dalo napravit. Učinil energicky konec dosavadnímu vandalskému hospodaření. Rybníky se zachovalými hrázemi byly znovu napuštěny, rybniční hospodářství moderními metodami obnoveno a louky a pozemky meliorovány" (viz Bedřich Matějček: Dějiny pardubického rybníkářství. In: Faksimile mapy Jiřího Matouše Vischera, tisk 1948, SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3432 Panství pardubické 1688).
Seznam rybníků dle Vischerovy mapy (1688):
- Čeperka Malá a Velká (viz archiválie)
- Oplatil (viz archiválie)
- Bohdanečský
- Rozkoš (viz archiválie)
- Semtín
- Rosický (viz archiválie)
- Jezero
- Živanický
- Lohenický
- Sopřečský (viz archivále)
- Žernovský
- Břežský
- Velký Semínský
- Nadýmač
- Habřinský Starý
- Třebosický
- Sedláček
- Malý Turovský
- Velký Turovský
- Platenický
- Moravanský
- Velkolánský
- Novočernský
- Staročernský
- Spojil
- Nový Pardubský
- Habrov
- Mnětický
- Nemošický
- Labská
- Kabát
- Drahoš
- Starý Rokytenský
- Újezdský
- Nástředský
- Jesenčanský
- Jiříček (Turov)
- Zámecké příkopy
- Nářecký
- Pašek
- Spodní Svítkovský
- [51 sic!] Svrchní Svahovský
- Starý Srnojedský
- [43 sic!] Hluboký Srnojedský
- [44 sic!] Nádtvrzní
- [45 sic!] Neřád
- [46 sic!] Obecní Čivický
- [47 sic!] Novinský
- [48 sic!] Dědek
- [49 sic!] Neratovský
- [50 sic!] Požerák
- Skříň
- Předsínka
- Křivej
- Morávek Svrchní
- Skopánek
- Starý Podševák
- Mokrý (viz archiválie)
- Trhoňka
- Truhličky
- Smíchov
- Pekelec
- Táborský
- Durásek Dolní, Prostřední a Horní
- Beličanský
- Přeloučský starý
- Hluboký u Dolan
- Poklesný
- Polní Vyšehněvický
- Nový Vyšehněvický
- Starý Vyšehněvický
- Slatinka
- Rvač
- Stržinek
- Jakubek
- Mosimlaky
- Hluboký u Volče
- Šauer
- Švihov
- Sušina Spodní
- Sušina Svrchní
- Přibyl
- Bruna
- Křínka
- Nohavice
- Návesní Semínský (Velká Jalůvka)
- Špičky
- Černý Nadýmač
- Mladěnov
- Svárava
- Starý u Krakovan
- Kaskovský
- Srchovský
- Jarošek
- Němčický
- Podhůrský
- Jeníkovický Dolní a Horní
- Nový Dražkovický
- Hluboký u Tuněchod
- Smrkovský
- Divous
- Podhavraní
- Předveský
- Malý Lánský
- Zminnský
- Bartošek
- Mřenek
- Stříbrný
- Studánka
- Lačnov
- Bukovinský
- Zástava
- Bohumilečský
- Křivácký
- Podševák Borkovský
- Dehetník
- Špaček
- Kobliha
- Kohel
- Kravinec
- Dubinky (2)
- Rychetník u Chvojence
- Habuška
- Střížník
- Hluboký
- Ředický
- Návesní Holický
- Bažant
- Školský
- Cihelnička
- Kašovský
- Svrchní Loučný
- Rychetník u Velin
- Mlýnský u Velin
- Lhotský u Velin
- Návesní u Litětin
- Roudný u Litětin
- Syndík
- Mráček
- Blažek
- Velká Moděnice
- Šoulavý u Ostřetína
- Komárovský
- Krtinec
- Kozlovec
- Bělešovský
- Mlýnský u Slepotic (Žabák)
- Starý Žďárský
- Nový Žďárský
- Zmrzlík
- Hradčák
- U malýho Bělečka
- U velkýho Bělečka
- Hradák u Litětin
- Mravínek
- Satrapa
- Sabinek
- Požerač
- Hrbek
- Pařízek [u Krakovan]
- Puklice [u Krakovan]
- Nový u Krakovan
- Předveský u Krakovan
- Holan
- Chmelník
- Sádovský
- Cikán
- Starý u Volče
- Nový u Volče
- Březinský u Volče
- Pivalík
- Huneš
- Kejvalík
- Kožich Horní a Kožich Dolní
- Bílka (3)
Prostřední a Hoření - Habřinský
- Jílovka Dolní a Horní
- Šimák
- Kamenec u Prav
- Kvítek u Prav
- Jandulík
- Nový u Prav
- Návesní u Prav
- Pustý u Prav
- Obecní u Prav
- Záhumenský u Prav
- Rohoznický
- Malovosický
- Ždánický
- Roudnický Spodní a Vrchní
- Pobočný
- Venhák
- Rokosatý
- Pravka
- Kocián
- Trapecký
- Srnojedský
- Netušil
- Nohavice
- Bělečko
- Bahenec
- Valkouš
- Vostřetínský
- Meděnice Spodní a Vrchní
- Hladoměř
- Mařánek
- Muška
- Svrchní Živanický
- Spodní Živanický
- Kocour
- Mordýř
- Smilek
- Slatinka
- Šmatlan
- Plasek
- Nádoba
- Podševák Bejštský
- Bergmistr
- Vysocký
- Malý Borkovský
- Markvart
- Roveňský
- Polní u Litětin
- Spodní Loučný
- Čivický
- Žabinec - vypuštěn
- Hadí Hlava - vypuštěn
- Kobliha u Hluboký - vypuštěn
- Staruška - vypuštěn
- Prostřední - vypuštěn
- Jistebník - vypuštěn
- Michálek - vypuštěn
- Příkopy u Litětin - vypuštěn
- Havíř - vypuštěn
- Botka - vypuštěn
- Voříšek - vypuštěn
- Na království - vypuštěn
- Starý Tuněchodský - vypuštěn
Za pomoc s lokalizací rybníků děkujeme Adolfu Vondrkovi, jednateli společnosti Rybniční hospodářství s. r. o. z Lázní Bohdaneč.
Poznámka: Vischerův seznam obsahuje chybné číslování mezi čísly 41 a 52. Písař vynechal č. 42 a uvedl dvakrát číslo 43. K chybným číslům pak uvedl správná.
Další informace z encyklopedie
Podřízené štítky:
Seznam archiválií (15):
Protokoly 1883: 329.
Zemská hospodářská rada Království českého v Praze žádá pod č. 799-11 o zaslání výkazu rybníků, nacházejících se na panství Pardubice, a sice za účelem [vypracování] statistiky českého rybářství.
Protokoly 1884: 1102.
Představenému obce Čeradice jakožto zástupci této obce a Janu Mandisovi, držiteli nemovitosti č. 2 ve Lhotce, nyní [pobývajícímu] v Nemošicích, [adresována] výzva k uhrazení poplatku za pronajaté právo rybolovu, dluženého za dva roky.
Protokoly 1885: 822a.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích žádá na základě rybářského zákona o zaslání údajů o právu rybolovu v řekách, náležících panství Pardubice, za účelem příslušného obeznámení o stávajícím rybářském právu, jeho provozování a ochraně.
Protokoly 1885: 913.
Ředitelství statků a dolů [pana Richarda svobodného pána Drasche von Wartinberg] ve Vídni [adresována] písemná žádost v záležitosti vysušeného sopřečského rybníka, aby byl tentýž místo pěstování plodin opět napuštěn vodou za účelem chovu ryb.
Protokoly 1885: 1023.
Pan JUDr. Karl Pippich z Chrudimi zasílá odvolání k c. k. okresnímu hejtmanství v Pardubicích v záležitosti vodního práva resp. údržby a opravy jezu na kanále Halda mezi Vrtálnou a Ležánkami.
Protokoly 1885: 1100.
Vincenc Prokop, Vilém Jaňura a Václav Kocourek z Bílého Předměstí, držitelé pardubických mlýnů na Mezi mosty, na základě připojeného prohlášení navrhují vytvoření vodního konsorcia za účelem vzájemné ochrany vodního práva ve vztahu k řekám Mejtka [Loučná] a Chrudimka a jezům na Počapelském kanále a Haldě, a žádají o sdělení podmínek.
Protokoly 1885: 1231.
Obecním úřadům v Újezdu u [Sezemic], Borku, Bohumilči a Bukovině [adresována] vyrozumění o ohraničení tamních panských rybníků, která mají být provedena 20., 22. a 25. tohoto měsíce.
Protokoly 1885: 1271.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích [uděluje] na základě komisního protokolu ze dne 17. srpna 1885 č. 12561 povolení k výstavbě akvaduktu u Semína na parcelách č. 700 a 701 za účelem odvedení vody z panských rybníků.
Protokoly 1885: 1283.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že v důsledku oznámení sezemického obecního úřadu náleží právo rybolovu v kanále Halda od splavu v Počaplech až k pardubickému potrubí, č. kat. 450, manželům Salomonovi a Marii Ippenovým, držitelům nemovitostí č. 6/9 a 8/10 v Počaplech.
Protokoly 1885: 1287.
Stížnost Josefa A. Macháčka, držitele výrovského mlýna, na Jana Veselého, nájemce bohdanečského haltýře, kvůli nápravě nepřístojností stran přítoku vody z Opatovického kanálu do jeho mlýna.
Protokoly 1885: 1336.
Panu Janu Veselému v Bohdanči [adresována žádost] o co možná nejvyšší napuštění Opatovického kanálu.
Protokoly 1885: 1532.
Ředitelství statků a dolů [pana Richarda svobodného pána Drasche von Wartinberg] ve Vídni [adresována] zpráva v záležitosti prací a oprav, které mají být provedeny v souvislosti s napuštěním sopřečského rybníka, [se žádostí] o udělení svolení.
Protokoly 1885: 1812.
Stížnost J. Rejholce, držitele semínského mlýna, vůči úbytku vody v Opatovickém kanále s prosbou o nápravu.
Protokoly 1885: 2013.
c. k. okresnímu hejtmanství v Pardubicích odeslána vyvazovací tabulka ohledně vykoupení obce Hostovice z úroků z rybolovu ve výši 44 krejcarů, odváděných každý rok do důchodů panství, a to za vyvazovací kapitál ve výši 8 zlatých 10 krejcarů.
Protokoly 1885: 2025.
Panu Janu Veselému z Bohdanče [adresována] písemná žádost o zdvižení stavidla za účelem přítoku vody z Opatovického kanálu pro potřeby mlýnského náhonu v Černé [u Bohdanče] a Živanicích.






